Ostrava – Tak jsem si rozšířila své běžecké zkušenosti o první noční běh, tedy spíše běh za šera, neboť nebylo nutné ještě 100% využít čelovku, kterou jsem si pro tuto příležitost zapůjčila od Verči.
Naskytla se mi možnost díky Bezvaběh.cz si zaběhnout další ze zážitkových běhů, které pořádá tým, co organizuje mé oblíbené Winter Runy. Atmosféra na startu, před i po něm byla skvělá. Sešlo se celkem dost běžců na to, že počasí bylo od rána aprílové. Večer už naštěstí ale nepršelo a my se tak mohli vydat za příjemného bezvětří na start. Jelikož jde o oblíbené „hobby závody“, nebyla tak velká konkurence, ale ani to mi nebránilo v tom, abych neběžela závod naplno. Traťový ženský rekord hlásili na startu kolem 18:45 minut, takže super výkon. Já mám svůj osobák o tři čtvrtě minuty horší. A mužský traťák je kolem 15:45 minut, takže není pravdou, že se těchto závodů neúčastní i borci. Vybrala jsem si charitativní „motýlkovou“ trať zvanou Běh proti rakovině prsu, jež ve finále měřila 5,3 km. Trasa vedla z Masarykova náměstí do parku Komenského sady, kde se sbíhalo dolů po schodech k řece Ostravici a pokračovalo se dál kolem řeky směrem k centru až k dalším schodům vedoucím na cyklostezku a doběh zase na Masarykáč, kde byl cíl i s fotobuňkou.
Od začátku jsem vyběhla s pěticí hochů, mužů a držela se jich. Do cíle jsem doběhla jako šestá absolutně a první žena v průměrném tempu rovných 4:00 min/km! Běh jsem si užila a kolem vody jsem dávala pozor na kameny a nerovný povrch. Výhodou rychlého startu bylo, že mě nikdo neblokoval při seběhu a následném výběhu schodů, kde se to pak štosovalo a zpomalovalo ostatní. Kolem stáli fanoušci a povzbuzovali, a tak to má být.
Zážitek to byl úžasný a potkala jsem spoustu známých běžeckých tváří. V cíli pak na všechny čekalo dostatečné a pestré občerstvení a překvapením pro mě byl fotokoutek, kde nám hned vytiskli fotky na památku. Po doběhnutí desítkařů pak proběhlo vyhlašování vítězů a pozvánka na další Night Runy.
