Rok se s rokem sešel a je to zase tady. A co že to? Opět sedím v obýváku a rozbaluji ty překrásné medaile, které jsme nechali vyrobit na Ludgeřovický kros 2024 a přemýšlím, jak to do dalšího dne celé stihnu. Jsme to ale super parta, která nikdy nikoho nenechá ve štychu, a tak už přibíhá pomoct další člen našeho běžeckého klubu. Vše jsme společnými silami krásně stihli a mohli včas zalehnout do postelí.
Ráno, budíček v 5:00. To je zase pondělí?! Nene, to se jen máme všichni sejít a připravit vše tak, aby závod proběhl podle našich představ. Takže zuby, snídaně, do běžeckého a vyrážíme. Hlavně nezapomenout na ty medaile!! Na hřišti TJ Ludgeřovice se setkáváme i s ostatními spoluorganizátory a členy BK Ludgeřovice. Prohodili jsme mezi s sebou pár slov, ale není čas ztrácet čas, práce je rozdělena a my jdeme makat.
Chlapi šli stavět bránu, zábrany, stany, vlajky, stupně vítězů, … no prostě vše, na co je potřeba chlapské síly. Ženy zase předávaly a kontrolovaly startovní čísla a jiné běhaly kolem rautu, který musí být dostatečně velký pro všechny účastníky. Přeci jen se na tomto závodě sejde kolem 400 běžců a běžkyň. K tomu musíme počítat také děti, které jsou sice o polovinu menší, ale sní těch dobrot za dva a pejsků, kteří by snědli úplně všechno.
Vše je nachystáno, čaj je uvařený, holky na startovce nachystané, můžeme jít na to! První čísla si bereme my, kluboví, kteří běží. Po nás se už objevují první běžci a akce může začít.
Jako první vychází příznivci Nordic Walkingu (sportovní chůze), mezitím se rozcvičují běžci s pejsky, kteří vybíhají hned po chodcích. Zamávali jsme canicrossu a jdeme na start 10 km. Nejprve klubová fotka „cvak!“, 3, 2, 1, běžíme! Po krátkém zúžení cesty se všichni běžci začínají rozutíkávat do prvního kopce. Všechny ty dobré běžce sleduji, jak si to s lehkostí vybíhají a zjišťuji, že jsem nechala plíce na startu. No nic, budou mě muset doběhnout. S bolestí celého hrudníku postupně zpomaluji i z kopce a zdravím všechny běžce, kteří mě předbíhají.
Věděla jsem ale, že poslední nebudu, i kdybych se sebevíce snažila, protože nám to zavíral náš předseda Martin Popek, proto jsem přestala závodit a snažila se to užít. Bohužel jsme se s plícemi opravdu setkali až v cíli. Mezitím, co jsme si běhali po lese na trase 10 km, naši kluboví běžci odstartovali také běh na 4 km a dětské běhy na 500 m a 100 m.
Až na pár menších zranění nám doběhli všichni v pořádku (dokonce i já přežila) a jdeme vyhlašovat! Nejrychlejším běžcem na 10 km se stal Pastor Patrik s časem 0:36:50 a nejrychlejší běžkyní jeho maminka Pastorová Petra, která s časem 0:39:17 stanovila nový traťový rekord! Na trase 4 km zvítězil Beneš Richard v čase 0:18:34 a Žurková Eva s časem 0:20:00. V kategorii canicross na 9 km jako první doběhli se svými pejsky Kozel Michal v čase 0:30:55 a Jurajdová Hana v čase 0:37:01. A v neposlední řadě v kategorii Nordic Walking zvítězili Cimprich Petr v čase 1:03:29 a Horáčková Jarča v čase 1:07:16. V kategorii dětí na 500 m a 100 m zvítězili samozřejmě úplně všichni. Po vyhlášení vítězů nás čeká ještě tombola. Držím v ruce naše dva lístečky s čísly a doufám. Doufám, ale marně. Však co, my máme lásku. Ceny byly ale opravdu moc pěkné, a tak trochu i závidím.
Po tombole a poděkování všem zúčastněným naše práce nekončí, jde se uklízet. Aby to ale nebyla taková nuda, někteří si stihli i přiťuknout dobrého vína na oslavu dalšího ročníku Ludgeřovického krosu. Po úklidu si ještě projdeme výstavu Den válečných veteránů, který byl připraven hned u našeho startu. Celí zmrzlí se jdeme schovat do tepla, zhodnotit tento závod a celý tento rok, napít se, a nakonec i najíst. Ačkoliv my jako organizátoři vidíme nějaké nedostatky, věříme, že se vám i letošní ročník líbil. Zároveň vám děkujeme, že u nás běháte a těšíme se na vás příští rok!
Natálie Pěntková
Závod proběhl před třemi týdny, je na čase udělat krátké ohlédnutí. Dne 9.11.2024 proběhl již 9. ročník závodu, který byl pod záštitou prezidenta republiky. Na startu jsme přivítali rekordní počet soutěžících. Kupředu vyrazilo 429 závodníků ve věku 2-73 let. Čekaly na ně výše uvedené trasy, které byly perfektně vyfoukané, označené, a ještě v den závodu doplněné o regulovčíky. Čím však naše závody nabírají na „známosti“ jsou krásné medaile a bohaté občerstvení v cíli. Tam si přišli na své vegani, vegetariáni i regulérní masožravci. Zajímavým zpestřením byl Den válečných veteránů, který nachystal tým kolem Davida Chobota z klubu Diverzanti. Tento program plynule navázal na naše běhy a pro mnohé běžce byl zajímavým lákadlem. Díky za to. Rád bych poděkoval obci Ludgeřovice za vytrvalou podporu našich činností a také klukům z TJ Ludgeřovice za zázemí a možnost si vše v klidu nachystat. Významnou „drobností“ byla i možnost parkovat vozidla běžců na Kynologickém cvičišti. Díky!
Závod sám o sobě je ztrátovou činností. Poděkovat tak musíme i našim dalším partnerům, kterými jsou Moravskoslezský kraj, Ministerstvo obrany ČR, Nadace Veolia, Nadace ČEZ, Decathlon, Mojekolo.cz, Běž.cz, Alpitrek.cz, Hladovypes.com, restaurace Selský Dvůr a Milan Šrotek. Díky patří i státnímu podniku Lesy ČR, které umožnily konání závodu v Černém lese. Největší poděkování však musí jít za všemi, kteří pomáhali v den závodu. Kromě členů našeho klubu to byli externí dobrovolníci, kteří nezůstali sedět doma a přišli přiložit ruku ke společnému dílu. Děkujeme Vám za to!
Běhu zdar!
David Bíbrlík
BK Ludgeřovice
doslov: David Bíbrlík